Cílem tohoto blogu je zmapování situace na pražském ostrově Císařská louka, nápad, jak udělat ostrov lepším, zajímavějším a přiblížit jej lidem.
Pro lepší pochopení kontextu místa budiž mi článek Petera Thule Kristensena. Autor představuje tři různé možnosti zasazení stavby do prostředí. Dozvídáme se o Remu Koolhaasovi, který před zpracováním návrhu pracuje s historickými podklady, o architektu Roweovi, kterému se podařilo zasadit nový supermarket do historického prostředí a zároveň jej nijak nenarušit, naopak zvýšit jeho kvalitu. Skvělá byla myšlenka Christiana Norberg-Schulze, člověka, který vytáhl pojem „genius loci“ – čili duch toho daného místa spolu s jeho atmosférou. Schulz také kritizuje některé prvky moderní architektury, která je dle něj neosobní a genius loci jí chybí.
Pro lepší pochopení kontextu místa budiž mi článek Petera Thule Kristensena. Autor představuje tři různé možnosti zasazení stavby do prostředí. Dozvídáme se o Remu Koolhaasovi, který před zpracováním návrhu pracuje s historickými podklady, o architektu Roweovi, kterému se podařilo zasadit nový supermarket do historického prostředí a zároveň jej nijak nenarušit, naopak zvýšit jeho kvalitu. Skvělá byla myšlenka Christiana Norberg-Schulze, člověka, který vytáhl pojem „genius loci“ – čili duch toho daného místa spolu s jeho atmosférou. Schulz také kritizuje některé prvky moderní architektury, která je dle něj neosobní a genius loci jí chybí.
Zaujal mě příklad Lacaton & Vassal’s holiday home. Dům je
postaven na vyšším podstavci a výška jeho střechy je zhruba srovnaná
s menším porostem. Dům se nachází mezi šestimetrovými borovicemi,
nenarušuje prostředí, ale naopak nechává borovice na svém přirozeném místě a
stromy jej prakticky prorůstají. Nerespektuje potřebu používání materiálů
dovezených z bezprostředního okolí, ale i přesto se se svým místem
ztotožňuje.
Císařská louka má opravdu genia loci. Určuje jej především
nádherný výhled na Vyšehrad a klid, který na ostrově panuje. V 19. století fungovala jako místo pro
dostihové závody a dokonce se zde rýžovalo zlato. Existovaly zde přívozy do
Podolí a k Vyšehradu.
Nyní je Císařská louka využívána jako sportovní plocha,
golfové hřiště, autokemp a jako přístaviště malých plavidel, zejména pak
hausbótů. Tyto areály jsou obehnány ploty a jediný veřejně dostupný prostor je
neupravená cesta podél pravého břehu. Na druhém břehu u přístavu se nachází
spousta budek a improvizovaných stodol pro majitele hausbótů, které celkovému
vzhledu ostrova vůbec nepomáhají.
Ve své práci bych se chtěla zaměřit právě na břeh s hausbóty
a jinými malými plavidly, najít řešení, jak i tento břeh zpřístupnit veřejnosti
a zaměřit se především na skladovací prostory příslušejících k lodím. Ráda
bych pracovala s geniem loci tohoto místa a inspirovala se článkem Petera
Thule Kristensena.
Věž na Císařské louce
Břeh s malými plavidly a hausbóty
Neupravené prostředí kolem břehu s improvizovanými přístřešky pro lodě a příslušenství
Všechny fotografie vlastní




Žádné komentáře:
Okomentovat